Kolegové v práci mě překvapili a dali mi jako svatební dar pobyt ve veganském penzionu Vital v Kryštofově údolí. Vyšlo to nakonec tak, že jsme přijeli přesně v den, kdy tu začalo poprvé sněžit.

Na paměť svého starého foodblogu jsem se původně chtěla jen letmo zmínit o tom, jak se v Barceloně vede turistům s mlsným vegetariánským jazýčkem. Hlavní město Katalánska si to ale nezaslouží. Už proto, že jsme tam strávili týden s otevřenou pusou nad vší tou krásou, nafotili tisíc fotek a prošli se skoro všude, kde to stálo za to. Jen ty Gaudího kličky jsme viděli spíš zvenku, ale i tak bylo na co se dívat.

Pokud byste se chtěli trochu zchladit nebo relaxovat pohledem na vlnící se vodní hladinu a dovádějící opeřence či různá jiná vodní stvoření, tak by tento výlet mohl být právě pro vás. Délka cca 15 km / 5 rybníků / bezpočet zážitků.

Na sv. Václava jsme s Honzou nasedli do pendolina a jeli si udělat menší mecheche do západního výběžku Čech, který moc neznáme.

Po delší době jsme vyjeli za hranice, podívat se, jaké je to u sousedů v Bavorsku. Vybrali jsme si Norimberk a dobu, kdy se teploty a turistický ruch blíží bodu mrazu. Bylo to právě Německo, kde jsme byli před skoro 8 lety s Honzou poprvé v cizině. Tenkrát to bylo v Berlíně a bylo zajímavé obě místa porovnat.

Po téměř třech týdnech na cestách ještě plní dojmů dáváme s Honzou dohromady naši cestu, která začala krátkou zastávkou v Lisabonu a pokračovala na Azorské ostrovy. Konkrétně na Sao Miguel, Flores, Corvo a Terceiru. Pokud se také rozhodujete o cestě na ostrovy uprostřed Atlantiku, myslete na tři základní věci: počasí, doprava a jídlo. My vám poradíme hlavně s tou dopravou a taky víme, kam byste se určitě měli podívat, až tam budete.